Divertikulóza a divertikulitida: Jak porozumět střevům a žít s nimi v harmonii

Setkali jste se někdy s pojmy divertikulóza nebo divertikulitida? Tyto zdravotní potíže, často spojené s přibývajícím věkem, mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Střevo je fascinující a složitý orgán, který hraje klíčovou roli nejen v trávení, ale i v naší celkové imunitě a pohodě. Když se však na jeho stěně objeví malé výchlipky - divertikly - může to vést k řadě nepříjemností. Pojďme se podrobně podívat na to, co divertikly jsou, jak se projevují, a především, jak s nimi efektivně pracovat a minimalizovat riziko komplikací.

Co jsou divertikly a jak vznikají?

Divertikly jsou malé, vakovité výchlipky, které se tvoří na oslabených místech střevní stěny, nejčastěji v tlustém střevě. Samotná přítomnost těchto výchlipek se nazývá divertikulóza. Mnoho lidí s divertikulózou žije po celý život bez jakýchkoli příznaků, a tak o nich vůbec neví. Často jsou zjištěny náhodně při jiném vyšetření, například při kolonoskopii.

Proč ale divertikly vznikají? Jejich tvorba je obvykle multifaktoriální, což znamená, že se na ní podílí více faktorů:

• Genetická predispozice: Pokud se divertikly objevily u vašich rodičů nebo prarodičů, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví i u vás.
• Životní styl: Nedostatek vlákniny ve stravě, nedostatečný příjem tekutin, sedavý způsob života a obezita jsou významnými rizikovými faktory. Nízký příjem vlákniny vede k tužší stolici, což zvyšuje tlak ve střevech při vyprazdňování a může přispívat k vyklenování stěny.
• Věk: S přibývajícím věkem střevní stěna přirozeně slábne a stává se náchylnější k tvorbě divertiklů.

Divertikulitida: Když se výchlipky zanítí

Zatímco divertikulóza je obvykle asymptomatická, problém nastává, když se jeden nebo více divertiklů zanítí. Tento stav se nazývá divertikulitida. Zánět vzniká, když se v divertiklu zaseknou zbytky stolice nebo potravy, což vede k přemnožení bakterií a následné infekci. Zánětlivá reakce může být mírná, ale v horších případech může vést k závažným komplikacím.

Typické příznaky a kdy zbystřit

Divertikulitida se projevuje akutními příznaky, které obvykle zahrnují:

• Silnou bolest v břiše, často v levé dolní části, která může být trvalá a zhoršovat se při pohybu.
• Horečku a zimnici.
• Nevolnost a zvracení.
• Změny ve vyprazdňování - zácpa nebo průjem.
• Nadýmání a citlivost břicha na dotek.

V případě takovýchto příznaků je naprosto nezbytné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Ignorování zánětu může vést k vážným komplikacím, jako je absces (dutina naplněná hnisem), píštěl nebo dokonce perforace (proděravění) střeva, což je život ohrožující stav vyžadující okamžitou operaci.

Diagnostika: Cesta k potvrzení diagnózy

Jak lékaři zjistí, že máte divertikly nebo divertikulitidu? Základem je důkladná anamnéza a fyzikální vyšetření. Mezi klíčové diagnostické metody patří:

• Ultrazvukové vyšetření břicha: Často první volba pro odhalení divertiklů a zánětu.
• CT vyšetření (počítačová tomografie): Poskytuje detailní obraz střevní stěny a okolních tkání, což je důležité pro posouzení závažnosti zánětu a případných komplikací. Lékař vždy zvažuje poměr přínosů a expozice záření.
• Kolonoskopie: I když není primární metodou pro diagnostiku akutní divertikulitidy (kvůli riziku perforace zaníceného střeva), je velmi důležitá v rámci prevence a pro vyloučení jiných onemocnění, jako je rakovina tlustého střeva. Doporučuje se po odeznění akutního zánětu a pravidelně od 50 let věku nebo při vyšším riziku.

Léčba a management: Jak se s divertikly žije?

Divertiklů samotných se bohužel nelze zcela zbavit - jakmile jednou vzniknou, samy nezmizí. Důvodem je stálý vnitřní tlak ve střevě a působení střevní svaloviny. Nicméně, správným managementem a úpravou životního stylu lze výrazně zmírnit příznaky, předejít zánětům a udržet si dobrou kvalitu života.

Konzervativní přístup: Dieta a životní styl

Strava hraje naprosto klíčovou roli v prevenci a managementu divertikulózy i divertikulitidy. Obecně platí:

• Dostatečný příjem tekutin: Ideálně 1,5-2 litry denně. Voda pomáhá změkčovat stolici a usnadňuje průchod střevem.
• Vláknina je váš přítel: Postupně zařazujte do stravy potraviny bohaté na vlákninu. Vláknina zvětšuje objem stolice, činí ji měkčí a pomáhá předcházet zácpě, která zvyšuje tlak ve střevech. Mezi skvělé zdroje patří celozrnné produkty, luštěniny, ovoce a zelenina. V některých případech může být vhodná i doplňková rozpustná vláknina.
• Pozor na akutní fázi: Během akutní divertikulitidy je naopak často doporučena bezezbytková dieta, která šetří střevo a minimalizuje jeho zatížení. Vhodná jsou lehce stravitelná jídla jako rýže, brambory, bílé pečivo, libové maso nebo vařená zelenina bez slupek. Po odeznění zánětu se postupně vrací k vyššímu příjmu vlákniny.
• Méně masa, více rostlinných produktů: Vědecké studie ukazují, že snížení konzumace masa a zvýšení příjmu rostlinné stravy může mít pozitivní vliv.
• Pravidelná fyzická aktivita: Podporuje střevní motilitu a celkové zdraví.
• Udržení optimální hmotnosti: Obezita je rizikovým faktorem pro vznik i komplikace divertiklů.

Pro zmírnění bolesti břicha, zejména při mírných potížích, můžete zkusit přikládat studené obklady do oblasti podbřišku. Vždy se ale poraďte s lékařem ohledně vhodných léků na bolest.

Role probiotik a vlákniny: Pomocníci pro střevní mikroflóru

Probiotika, obsahující prospěšné bakterie jako laktobacily a bifidobakterie, hrají zásadní roli v udržení zdravé střevní mikroflóry. Nerovnováha střevních bakterií, například přerůstání anaerobních bakterií v důsledku stagnace stolice v divertiklech, může vést k problémům.

„Dlouhodobé užívání probiotik, ideálně s obsahem laktobacilů a bifidobakterií, podporuje správné osídlení střev a přispívá ke správné funkci trávicího traktu a pravidelnému vyprazdňování.'

Probiotika mohou být vhodná i jako podpůrná léčba při gastrointestinálních potížích a pro posílení imunitního systému, který je u oslabených jedinců (např. diabetiků) klíčový v prevenci zánětů.

Kdy sáhnout po antibiotikách?

U nekomplikované divertikulitidy, zejména u pacientů bez zvláštních rizikových faktorů, nejsou antibiotika vždy nutná. Profesor Wolfgang Kruis zdůrazňuje, že se antibiotika často zbytečně užívají. Jejich nadměrné podávání může vést k rezistenci bakterií a narušení střevní mikroflóry.

Nicméně, v případě komplikovaného zánětu divertiklů, nebo pokud hrozí závažné komplikace (např. u diabetiků se sníženou imunitou), jsou antibiotika (např. rifaximin jako nevstřebávající se antibiotikum, nebo jiné, dle doporučení lékaře) nezbytnou součástí léčby.

Chirurgický zákrok: Kdy je operace nevyhnutelná?

Většina případů divertikulózy a mírné divertikulitidy nevyžaduje chirurgický zákrok. Operace je obvykle nutná v případě:

• Komplikované divertikulitidy: Jako je perforace (proděravění) střeva, tvorba abscesů (hnisavých ložisek) nebo silné krvácení.
• Opakujících se a závažných záchvatů: Pokud se záněty často opakují a konzervativní léčba selhává, může být po konzultaci s gastroenterologem a chirurgem doporučena resekce části střeva.

Divertikly bez potíží, tedy samotná divertikulóza, operaci obvykle nevyžadují.

Prevence: Lepší než léčba

Ačkoliv nemůžeme ovlivnit všechny faktory vzniku divertiklů, mnoho rizik je spojeno s životním stylem. Aktivní prevence může významně snížit riziko jejich vzniku a především předcházet zánětům:

• Strava bohatá na vlákninu: Zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny jsou základem.
• Dostatečný pitný režim: Voda pomáhá vláknině plnit její funkci.
• Pravidelný pohyb: Podporuje zdravé trávení.
• Udržení zdravé hmotnosti: Sníží zátěž na trávicí systém.
• Včasná reakce na zažívací potíže: Nepodceňujte dlouhodobé zácpy nebo nepravidelnosti stolice a konzultujte je s lékařem.

Život s divertikly nemusí být komplikovaný. Klíčem je pochopit své tělo, naslouchat mu a aktivně se podílet na jeho zdraví. Správná dieta, dostatek pohybu a v případě potřeby vhodná probiotika jsou pilíři, které vám pomohou udržet střeva v kondici a minimalizovat riziko nepříjemných komplikací. Pamatujte, že zdravé střevo je základem celkového zdraví a vitality.