Chov pštrosů v České republice, i když ne tak rozšířený jako v některých jiných zemích, čelí specifickým výzvám. Založení první farmy už před 12 lety naznačuje jistý potenciál, ale stabilita odbytu a úmrtnost mladých pštrosů jsou stále významnými faktory. Mnozí chovatelé bojují s cenou chovného materiálu a se stálou nejistotou cen na trhu s pštrosím masem. Jak se ale daří těmto farmám, které úspěšně chovají a prodávají pštrosy? V tomto článku se podíváme na pštrosí farmu Studánka v Židovicích.
Lukáš Krejný, majitel farmy, nám popsal celou cestu od chovu až po prodej. Základ farmy tvoří bývalý areál státního statku, kde se pěstuje i krmivo pro ptáky. Stav plemenných pštrosů se pohybuje kolem 70 ks, jatečných pak okolo 500. Klíčem k úspěšnému chovu je komplexní péče: od kvalitní stravy (reprogranule, vojtěška, zrno) a vitaminů až po pečlivý odchov kuřat. Zde je důležité sledovat teplotu a prostředí v líhni a v prvních dnech života. Včasná intervence při zažívacích problémech je klíčová pro přežití mladých pštrosů, čímž se chov odlišuje od chovů v jiných zemích. Kuřata se krmí 10 až 14 měsíců, až dosáhnou jateční hmotnosti 90 kg.
Dříve se značná část produkce vyvážela do zahraničí (Německo, Belgie, Itálie), teď se kvůli vysokým nákladům na dopravu zvyšuje podíl prodeje na českém trhu. Firma spolupracuje s řetězci jako Tesco, Makro a Billa, ale důležitou součástí je i vlastní prodejní síť na farmě a v Roudnici nad Labem. Porážka probíhá na farmě od listopadu a zajišťuje vysokou kvalitu jatečné produkce.
Lukáš Krejný upozorňuje na neustálou proměnlivost cen pštrosího masa a nízké zájem o pštrosy v České republice v porovnání s zahraničím. Vysoká úmrtnost u mladých pštrosů (až 20 % na farmě Studánka) je problematická a v porovnání s polskými farmou značně nižší, kde dosahuje až 90 %. Vhodná strategie chovu, péče a krmiva je proto důležitější než kdy dříve.
Chov pštrosů je v Česku spíše výjimečný. I přesto rodina Krejných ukazuje, že s péčí, zkušenostmi a s promyšleným odbytem je možné v tomto oboru uspět. Budoucnost chovu pštrosů se zdá být závislá na udržování kvality, rozšiřování trhu a na adaptaci na proměnlivé podmínky na trhu.
Krejní manželé využívají dotace, které jsou klíčové pro rozvoj farmy, ať už se jedná o kompostárnu či jatkách. Avšak proces získávání dotací je podle nich komplikovaný a náročný.
Pštrosí farma Studánka představuje příklad úspěšné a zároveň náročné cesty v netradičním zemědělství. Chov pštrosů vyžaduje komplexní péči, znalosti a trpělivost. Lukáš Krejný s rodinou nám ukázal, jak je možné se vyrovnat s výzvami na trhu s pštrosím masem, přičemž se jedná o budoucnost pštrosího chovu v České republice. Není to jen o produkci, ale i o snaze o udržitelné a kvalitativní hospodaření.