Hurikány, tajfuny, cyklóny... Tyto pojmy označují jedny z nejničivějších přírodních jevů, které dokážou během několika hodin proměnit krajinu v trosky. Ale co se za těmito slovy skrývá a jak se vlastně tito "větrní obři" formují? Pojďme se na to podívat zblízka.
Hurikán je v podstatě obrovská tropická bouře s průměrem stovek až tisíců kilometrů, která se zrodí nad teplými oceány v blízkosti rovníku. Jedná se o systém rotujících bouřek, které pohání teplý a vlhký vzduch, a doprovází je silný vítr, intenzivní déšť a mohutné vlnobití. V různých částech světa se setkáváme s odlišnými názvy pro stejný jev: zatímco v Atlantiku a severovýchodním Pacifiku se mluví o hurikánech, v severozápadním Pacifiku jde o tajfuny a v Indickém oceánu o cyklóny.
Základem pro vznik hurikánu je teplá oceánská voda, jejíž teplota přesahuje 26,5 °C, a to až do hloubky 50 metrů. Nad touto teplou vodou se vzduch ohřívá a stoupá vzhůru. Díky tomu se vytváří oblast nízkého tlaku, kam se z okolí nasává další vzduch, který se začne otáčet. Tento rotující systém je následně formován Coriolisovou silou, způsobenou rotací Země, která dává vzniknout charakteristické spirálovité struktuře. Na severní polokouli se hurikány otáčejí proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli naopak.
Nejdůležitější "palivo" pro hurikán je výpar z teplé mořské vody. Jakmile se hurikán přesune nad chladnější vodu nebo na pevninu, ztrácí svůj zdroj energie a začíná slábnout. Nicméně i zesláblé hurikány, které vstoupí na pevninu, mohou napáchat obrovské škody vlivem setrvačnosti.
Intenzita hurikánů se měří pomocí Saffir-Simpsonovy stupnice, která rozděluje hurikány do pěti kategorií podle síly větru, výšky vln a tlaku v oku bouře:
Je třeba podotknout, že klimatologové v poslední době navrhují rozšíření této stupnice o kategorii 6, vzhledem k nárůstu intenzity některých hurikánů v důsledku globálního oteplování. Nicméně k tomuto kroku zatím nedošlo.
Rozvoj hurikánu lze rozdělit do několika fází. Vše začíná nad teplým oceánem, kde se vytváří bouřková oblačnost. S rostoucí intenzitou se bouře transformuje do tropické deprese, následně do tropické bouře, a nakonec do plnohodnotného hurikánu. Uvnitř hurikánu můžeme pozorovat "oko bouře" - oblast relativního klidu a slunečného počasí, obklopenou mohutnými bouřkovými systémy. Po dosažení pevniny hurikán ztrácí svůj zdroj energie a postupně slábne, transformujíc se zpět do tropické bouře, až se nakonec rozptýlí.
Ačkoliv se hurikány tvoří v tropických oblastech, jejich pozůstatky mohou ovlivnit i počasí v Evropě, včetně České republiky. Zbytky hurikánů se dostávají do Evropy v podobě tlakových níží, které s sebou přinášejí silný vítr, déšť a bouřky. Jejich dopad na naše území však není zdaleka tak ničivý jako v oblastech, kde hurikány vznikají.
Historie si pamatuje mnoho ničivých hurikánů. Mezi ty nejznámější patří:
Tato bouře a další připomínají, že hurikány jsou mocným přírodním fenoménem, na který bychom měli být připraveni a brát je s respektem.
V oblastech, kde se hurikány vyskytují, je důležité dodržovat pokyny místních úřadů. Mezi preventivní opatření patří:
Je důležité brát varování vážně a v případě potřeby se evakuovat do bezpečí. Zůstat v oblasti zasažené hurikánem může být životně nebezpečné.
Závěrem lze říci, že hurikány jsou fascinující, ale zároveň velmi nebezpečné přírodní jevy. Pochopení jejich vzniku, vývoje a dopadů je klíčové pro minimalizaci škod a ochranu lidských životů. Buďme proto informovaní a připraveni na tyto mocné síly přírody.