Bitva u lipan obraz

Maroldovo Panorama: Monumentální Bitva u Lipan v srdci Prahy

Představte si umělecké dílo tak rozsáhlé, že vás doslova pohltí a přenese v čase o staletí nazpět. Takové je Maroldovo panorama Bitvy u Lipan, největší obraz v České republice a jedna z nejúchvatnějších historických rekonstrukcí, jaké u nás máme. Není to jen kus plátna; je to živoucí svědectví o klíčové události českých dějin, husitských válkách, a zároveň pomník génia a oběti jednoho z nejtalentovanějších českých malířů, Luďka Marolda.

Tento článek vás provede historií a fascinujícími detaily tohoto unikátního díla. Prozkoumáme nejen samotný obraz a jeho autora, ale i bouřlivou cestu, kterou musel panorama projít, aby se dochoval do dnešních dnů a nadále ohromoval návštěvníky.

Bitva u Lipan očima Luďka Marolda: Velkolepá iluze historie

Srdcem celého díla je mistrně zachycená Bitva u Lipan, která se odehrála 30. května 1434 poblíž středočeských Lipan. Byla to zlomová událost, jež symbolicky ukončila epochu husitských válek, střet kališnických vojsk bratrstva s panskou jednotou, složenou z katolických i umírněných kališnických pánů. Maroldovo panorama tuto dramatickou chvíli zobrazuje s neuvěřitelnou realističností a citem pro detail, což návštěvníkům umožňuje nahlédnout do chaosu a tragédie válečného pole.

Obraz samotný je kolosálních rozměrů: 11 metrů vysoký a 95 metrů široký, s celkovou plochou plátna přesahující 1 000 metrů čtverečních. Jeho panoramatický formát, doplněný o důmyslné popředí s reálnými předměty (například husitským vozem), vytváří jedinečnou iluzi trojrozměrného prostoru. Divák se tak stává součástí děje, obklopen malbou, která mu umožňuje vnímat scénu téměř hmatatelně. Pro Marolda, známého spíše pro své secesní práce a ilustrace, bylo toto historické téma poměrně netradiční, o to více však dokázal prokázat svůj mistrovský talent.

Luděk Marold: Geniální umělec s předčasně ukončeným osudem

Za zrodem tohoto monumentálního díla stojí Luděk Marold (1865-1898), umělec s mimořádným nadáním, jehož život byl bohužel stejně intenzivní jako krátký. Již od útlého věku se musel potýkat s nepřízní osudu; brzy osiřel a vyrůstal v péči příbuzných. Přesto se jeho talent nedal přehlédnout. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté v Mnichově, kde si záhy získal uznání. Své umělecké jméno si začal budovat díly, jako je slavný "Vaječný trh", které vynikaly živými barvami a nevšedním tématem.

Když se v roce 1897 vrátil z Paříže, kde strávil několik šťastných let s manželkou a synem, učinil předsednictvu chystané Výstavy architektury a inženýrství (konané na pražském Výstavišti u Stromovky) odvážnou nabídku: namaluje netradiční, kolosální obraz - panoramatickou Bitvu u Lipan. Nápad byl přijat s nadšením, ale s jedním podstatným háčkem: časová tíseň. Zatímco většina panoramat vznikala celé roky, Marold se zavázal dokončit své dílo za pouhých 90 dní! S pomocí týmu pěti asistentů se mu to neuvěřitelně podařilo, a obraz byl zpřístupněn veřejnosti včas, 15. května 1898.

„Vytvořil dílo, které se stalo jednou ze dvou hlavních atrakcí oné výstavy. Ovšem cena, kterou malíř Marold za tento úspěch zaplatil, byla velmi vysoká.'

Bohužel, vyčerpání z náročné práce si vybralo svou daň. Luděk Marold zemřel v prosinci 1898 ve věku pouhých třiatřiceti let na tyfus, jehož oslabené tělo nedokázalo bojovat s nemocí. Ztráta takového talentu byla pro české umění obrovská. Smluvený honorář si již nestihl užít, a jeho rodina se potýkala s dalšími tragédiemi. Přesto je jeho dílo nesmrtelné a Maroldovo panorama zůstává trvalým odkazem jeho geniality.

Bouřlivá cesta Maroldova panorámatu: Od dřeva k železu

Historie samotného pavilonu, který Maroldovo panorama hostí, je stejně dramatická jako osud jeho tvůrce. Původní dřevěný pavilon, navržený tesařským mistrem Františkem Vajtrem, byl postaven koncem roku 1897 na pražském Výstavišti. Měl podobu dvanáctiúhelníku s vnitřním kruhovým půdorysem o průměru třiceti metrů a stal se ikonickou součástí areálu.

Stěhování a osudný pád

Osud však nebyl k dřevěné konstrukci přívětivý. V roce 1902, kdy se připravovala Jubilejní výstava, bylo rozhodnuto o přesunutí panorámatu mimo hlavní areál Výstaviště, aby bylo přístupné i při uzavření. František Vajtr se opět ujal stavby, tentokrát na místě, kde pavilon stojí dodnes. Vnější plášť byl tehdy pokryt omítkou s husitskými emblémy podle návrhu architekta Jana Kouly.

Největší zkouška přišla v únoru 1908. Pod tíhou mokrého sněhu se konstrukce pavilonu zřítila. Příčinou bylo nedostatečné zpevnění horní části, tzv. svěrací věnec, který nedokázal udržet stěny pohromadě. Když slunce roztálo sníh na jižní straně, zatímco severní strana zůstala pod masivní vrstvou, nerovnoměrné zatížení způsobilo, že se stěny "rozvrátily jako karty". Bylo jasné, že je třeba radikální změna.

Znovuzrození v železném hávu

Spolek inženýrů a architektů se chopil iniciativy a na stejném místě vybudoval třetí pavilon. Tentokrát byla pro nosnou konstrukci použita ocel, dodaná pražskou Kolbenkou, což zaručovalo mnohem větší odolnost. Uvnitř byla postavena železobetonová válcová stěna, na kterou bylo Maroldovo plátno pečlivě nalepeno. Zrekonstruované panorama bylo znovu zpřístupněno veřejnosti v roce 1910, symbolicky v rámci oslav pětistého výročí Bitvy u Lipan.

Tato robustní konstrukce se osvědčila i v dalších letech. Proslulý obraz přežil dokonce i katastrofální povodeň v roce 2002. Ačkoli nebyl přímo pod vodou, utrpěl poškození dlouhotrvající vlhkostí, což si vyžádalo náročnou restauraci. Naštěstí se podařilo dílo zachránit a 1. května 2003 bylo opět s hrdostí zpřístupněno veřejnosti.

Zajímavosti a perličky ze zákulisí

Příběh Maroldova panorámatu je plný fascinujících detailů, které dokreslují jeho jedinečnost:

Maroldovo panorama dnes: Živoucí odkaz v srdci Prahy

Maroldovo panorama Bitvy u Lipan není jen muzeální exponát; je to živoucí kulturní památka, která dodnes láká tisíce návštěvníků. Najdete ho v areálu pražského Výstaviště, kde i po více než sto letech dál vypráví příběh husitských válek, ale také příběh neobyčejného uměleckého nadání a lidské vytrvalosti.

Jeho návštěva nabízí jedinečný zážitek, který přesahuje pouhé prohlížení obrazu. Je to ponoření se do historie, setkání s mistrovským dílem a připomenutí, že i v digitální době mají klasické formy umění stále co nabídnout. Přijďte se přesvědčit na vlastní oči, jak se Luděk Marold navždy zapsal do dějin českého umění a jak jeho Bitva u Lipan ožívá i dnes.